Kapitola 14


"Dámy a pánové, je mi ctí uvítat zde v tento večer největšího iluzionistu na světě pana Davida Koprfílda," skončil svou část uvádění konferenciér. V celém sále jednoho z největších amerických divadel se ozval bouřlivý potlesk, který uvítával zcela určitě nejslavnějšího mága všech dob.
"Děkuji, děkuji. Vím, že dnes čekáte opět moje nejnovější kousky a já Vám slibuji, že je také samozřejmě předvedu, ale jen tak na začátek si dáme nějaký starší a oblíbený trik. Nyní si vyberu si nějakou dámu v sále," a jak řekl, tak také učinil. Zadíval se jí přímo do očí.
"Známe se?" pronesl téměř hypnotizujícím hlasem.
"Ne," řekla nahlas dáma.
"Nikdy jsme se neviděli?" zeptal se znovu David.
"Ne."
"Ten šek Vám dám až potom, jak jsme se domluvili, ano?" řekl nahlas. A celé publikum se afektovaně zasmálo jeho skvělému vtípku.
"Jistě," zasmála se i vybraná dívka.
"Co říkáte na to, kdybych Vás přeřízl?" zeptal se David a v jeho očích se zračilo něco, o čem se nebudu rozepisovat.
"No, já nevím, víte mám tu snoubence a před tolika diváky?" sklopila zrak dívka.
"Nemyslete na nic neslušného. Je to jednoduché, já Vás strčím do bedny a potom přeříznu mou motorovou pilou značky Mauntfild, kterou mi věnoval Béďa Trávníček. Nemusíte se bát."
"Jste pojištěná?" zeptal se spíš pro jistotu David.
"Ano," zasmála se dívka.
"Tak tedy můžeme začít," prohlásil a políbil dívku na ruku. V té chvíli se spustila démonická hudba a asistenti donesli na pódium motorovou pilu a bednu.
"Ulehněte si do té bedny," řekl svým hypnotizujícím hlasem David. Počkal, až dívka zmizí v bedně a nastartoval motorovou pilu. Udělal pro diváky v sále strašidelnou pózu a začal pomalu rozřezávat bednu.
"Auuu," vykřikla bedna.
"Sakra," zaklel když uviděl pramínek krve, jak pomalu vytéká z krabice. Pomyslel si, že je poslední dobou nějaký sklerotický, když už podruhé tento týden zapomněl před tím oblíbeným úkonem s pilou zmáčknout na bedně tajný spínač, který by dívku skrčil v bedně tak, aby se vlezla do polovičky. Chtěl se otočit a omluvit se divákům i snoubenci oné dívky, když ho najednou pohltil jakýsi namodralý paprsek, který probodl střechu a mířil až k nebi.


"Takže ještě jednou, jste David Koprfild, povoláním mág, přihlášen k trvalému pobytu na planetě Zemi?"
"A- a- ano," vykoktal David a neustále pozoroval vnitřek lodi.
"Máte nějaké spolehlivé alibi, na minulý pátek večer?"
"Už jsem Vám dvakrát říkal, že to jsem dělal vystoupení v Montrealu, viděla mě tam spousta lidí."
"To je možné, ale jak je známo, jste kouzelník, a během nějakého triku jste mohl zcela nenápadně odejít z pódia, zničit Bulbo a potom se v klidu vrátit a dokončit trik."
"Zničit co?"
"Bulbo, planetu federace," dodal Lion Mulder a pohrával si s tužkou.
"A jak bych to asi sám dokázal?"
"Jste kouzelník, svedete hodně, podle našich informací umíte létat a nikdo netvrdí, že jste nemohl mít spolupracovníky."
"Proč bych ji ničil?"
"To nám musíte říct vy. Víte, viděl jsem toho hodně, ale takového šílence, aby zničil celou planetu i s obyvatelstvem ještě ne," prohlásil klidně Lion.
"Já jsem nic nezničil," křičel na Liona David.
"Výborně, už začínáte spolupracovat. Kam jste je tedy přesunul, když jste je nezničil?"
"Pane Bože..." zabědoval Koprfild.
"Ten vám nepomůže, Karel Gott dnes zpívá v Praze. Zjistili jsme to," usmíval se potměšile Mulder.
"Budu si stěžovat na omezování osobní svobody," vzmohl se na útok David.
"Ale vás tu nikdo nedrží. Můžete klidně odejít, ale před odchodem bych se být vámi podíval z okna." David pomalu vstal a přešel k oknu. To co uviděl, ho přizemnilo. Uviděl matičku Zemi, jak si to nějakých 40 km od něj rotuje svou oblíbenou konstantní rychlostí.
"Co ode mně chcete?" zaječel David.
"Nic víc, než pravdu. Kde jsou ty planety?" otočila se k němu Dina.
"Já nevím."
"Ach jo, tak znovu...."