Kapitola 6

Daleko odtud pokojně rotovala planeta Gena. Planeta, na které přímo pulsoval život. Planeta ležela mezi třemi slunci a tak na ní byl neustále den. Genoni byli po celé galaxii známí svou chutí do života. Jejich večírky a párty je proslavili až v souhvězdí Střelce. Jak se ukázalo, měli vše zařízeno unikátním způsobem, protože žili tři a půl života. Takový Genon mohl klidně poprvé umřít s vědomím, že zase ožije. Když umíral podruhé, umíral s vědomím, že se bude muset zase vyhrabávat z hrobu a kladl svým příbuzným na srdce, aby ho nezahrabávali moc hluboko. Když umíral potřetí, cítil, že má před sebou konec života. Počtvrté, pokud nezemřel dřív, umíral vždy nečekaně uprostřed oslavy svých pětatřicátých narozenin od třetího úmrtí. Tento zákon byl prostě dán otcem přírodou. Pokud se zamyslíte, zjistíte, že tento život má své výhody, například je velmi těžké spáchat na některého politika atentát, protože po několika dnech se takový politik obvykle vyhrabe z rakve a pokračuje ve své práci. Genoni si na tento způsob života celkem přivykli a jediné, čím se liší Gena od jiných planet, je vyšší míra sebevražedných pokusů, protože sebevraždu je zde nutné podstoupit čtyřikrát, aby jste mohli v pokoji spočinout. Někteří ještě všeho neznalí Genoni se ovšem nechali hned po první smrti zpopelnit a zbytek svých životů museli prožít jako neforemná placka popela, která držela pohromadě jen s pomocí lepidla nebo vody. Oproti jiným planetám se zde točí také více filmů, protože mít delší život, znamená i vidět toho více. Nejúspěšnější televizní stanicí je na Geně společnost STAR, která svoje firemní logo pejska Stárka zasílá na dobírku i do vzdálenějších galaxií. Navíc má tato společnost spoustu poboček, nedávno se dokonce jedna z nich rozběhla i na Zemi. Celá planeta, která hrála všemi barvami, připomínala spíš třapatou bambulku u čepice než planetu. Na Genu padl divný stín. Něco takového se ještě nikdy nestalo.

Tady na orbitu se prostor a čas stávaly nestabilními. Nad planetou se otevřela časoprostorová brána, ze které se vynořila tiše loď. Chvíli jen tak visela nad planetou, ale pak použila své rameno s trychtýřem.
"Vcuc." Loď se otočila a vplula opět do trhliny, která se za ní zavřela. Dítě, které umí počítat do dvaceti, by zjistilo, že náhle tomuto slunečnímu systému něco chybí - jedna planeta.